Tato norma stanoví metodu pro zjišťování připevnění podpatku k obuvi. Platí pro dámskou obuv se středně vysokými a vysokými podpatky. Touto zkušební metodou se zjišťují tři příbuzné vlastnosti projevující se při nošení: - tuhost zadní části obuvi během normální chůze; - rozsah trvalé deformace zadní části obuvi způsobené dostatečně velkou silou působící na podpatek směrem dozadu; - síla potřebná k oddělení podpatku.