Tato evropská norma specifikuje kritéria funkční způsobilosti chromatografických kolon, používaných v biotechnologických procesech se zřetelem na potenciální nebezpečí představované používanými mikroorganismy pro pracovníka a prostředí. Tato evropská norma se uplatňuje tam, kde se zamýšlené použití chromatografických kolon týká nebezpečných nebo potenciálně nebezpečných mikroorganismů používaných v biotechnologických procesech nebo tam, kde vystavení pracovníka nebo prostředí působení takovýchto mikroorganismů je z bezpečnostních důvodů omezeno. Chromatografické kolony jsou nádoby naplněné stacionární fází nazývanou chromatografickým médiem a používanou pro dělení složek v nástřikovém proudu. Tyto kolony jsou používány v celé řadě biotechnologických procesů a liší se výrazně v rozměrech a funkci. Materiály používané pro plnění chromatografických kolon jsou chromatografická média, jako např. dextran, agaróza, potažené skleněné a polymerní kuličky, zatímco stěny chromatografické kolony, hlava a spodní patra mohou být vyrobeny ze skla, korozivzdorné oceli, polymerů nebo kombinace těchto materiálů. Text normy má členění do 8 kapitol, a to 1) předmět normy, 2) normativní odkazy, 3) termíny a definice, 4) nebezpečí, 5) třídy funkční způsoblisti (z hlediska těsnosti proti unikání, čistitelnosti, sterilizovatelnosti), 6) klasifikace a ověření funkční způsobilosti, 7) značení a balení, 8) dokumentace. Příloha A (informativní) dává pokyny pro zkušební metody k určení těsnosti chromatografických kolon proti unikání.