ČSN EN 16214-4+A1

Tato evropská norma uvádí podrobnou metodiku, která umožňuje jakémukoliv hospodářskému subjektu v řetězci biopaliv nebo biokapalin vypočítat standardizovaným a transparentním způsobem skutečné emise skleníkových plynů spojené s jeho činností a vzít přitom v úvahu všechna příslušná hmotnostní hlediska. To zahrnuje všechny fáze řetězce od produkce biomasy po dopravu ke konečné spotřebě a distribuční činnosti. Metodika se přesně řídí zásadami a pravidly stanovenými ve směrnici RED (změněné Evropským parlamen-tem a Směrnicí Rady 2015/1513, uváděné jako Směrnice ILUC a zvláště v její příloze V, rozhodnutí ES ze dne 10. června 2010 "Pokyn pro výpočet zásob uhlíku v půdě" pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (2010/335/EU), jakož i jakýmkoliv dalším výkladem legislativního textu zveřejněného Evropskou komisí." Kde je to třeba, tam jsou tato pravidla upřesněna, vysvětlena a dále rozpracována. V souvislosti s vyúčtováním spotřeby tepla a elektřiny a přebytků se odkazuje také na směrnici 2004/8/ES o "podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií", a s tím souvisejícím rozhodnutím Evropské komise z 21. prosince 2006, "které stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla". Hlavním cílem této normy je vytvořit podrobnou metodiku k výpočtu emisí skleníkových plynů pro každou fázi výrobního a dopravního řetězce biopaliv/biokapalin. Specifický způsob, jakým musí být tyto emise sloučeny za účelem stanovení celkové bilance skleníkových plynů biopaliv nebo biokapalin závisí na použitém systému řetězce dohledu a není sám o sobě předmětem této 4. části normy EN 16214. Část 2 této normy se zabývá touto problematikou také v souladu s ustanovením směrnice RED. Nicméně kapitola 6 této části normy zahrnuje obecné údaje a pokyny o tom, jak spojit rozdílné části tohoto řetězce.