ČSN EN 60270

Tato mezinárodní norma se vztahuje k měření částečných výbojů, které se vyskytují v elektrických přístrojích, komponentech nebo systémech zkoušených střídavým napětím až do kmitočtu 400 Hz nebo stejnosměrným napětím. Tato norma - definuje použité termíny; - definuje měřené veličiny; - popisuje zkušební a měřicí obvody, které mají být použity; - definuje analogové a digitální měřicí metody vyžadované pro běžné aplikace; - specifikuje metody pro kalibraci a požadavky na přístroje používané pro kalibraci; - poskytuje směrnice pro zkušební postupy; - poskytuje pomoc týkající se rozlišení částečných výbojů od vnějšího rušení; Ustanovení této normy by měla být použita pro navrhování technických podmínek vztahujících se k měření částečných výbojů. To se týká elektrických měření impulzních (krátkého trvání) částečných výbojů, ale jsou uvedeny reference na neelektrické metody používaných zejména pro lokalizaci částečných výbojů (viz příloha F). Popis chování zvláštních elektrických přístrojů může být provedena pomocí digitálního zpracování dat reprezentujících částečné výboje (viz příloha E) a také neelektrickými metodami, které jsou používány zejména pro lokalizaci částečných výbojů (viz příloha F). Tato norma je zaměřena zejména na elektrická měření částečných výbojů vznikajících během zkoušek střídavým napětím, ale v kapitole 11 jsou obsaženy zvláštní problémy, které se objevují při provádění zkoušek stejnosměrným napětím. Terminologie, definice, základní zkušební obvody a postupy jsou také často používány při zkouškách s jinými kmitočty, nicméně mohou být požadovány zvláštní zkušební postupy a charakteristiky měřicích systémů, které nejsou v této normě zahrnuty. Příloha A poskytuje normativní požadavky na provedení zkoušek na kalibrátorech.