Vážení zákazníci, v letošním roce budeme expedovat poslední objednávky ve středu 18. 12. 2024.

Těšíme se s vámi na shledanou od pondělí 06. 01. 2025.

 

Cena s DPH / bez DPH
Hlavní stránka>ČSN EN ISO 11268-2 - Kvalita půdy - Účinky znečišťujících látek na žížaly - Část 2: Stanovení účinků na reprodukci Eisenia fetida/Eisenia andrei a dalších druhů žížal
Sponsored link
Vydáno: 01.01.2024
ČSN EN ISO 11268-2 - Kvalita půdy - Účinky znečišťujících látek na žížaly - Část 2: Stanovení účinků na reprodukci Eisenia fetida/Eisenia andrei a dalších druhů žížal

ČSN EN ISO 11268-2

Kvalita půdy - Účinky znečišťujících látek na žížaly - Část 2: Stanovení účinků na reprodukci Eisenia fetida/Eisenia andrei a dalších druhů žížal

Formát
Dostupnost
Cena a měna
Česky Tisk
Skladem
405 Kč
Označení normy:ČSN EN ISO 11268-2
Třídící znak:836456
Počet stran:40
Vydáno:01.01.2024
Harmonizace:Norma není harmonizována
Katalogové číslo:518490
Popis

ČSN EN ISO 11268-2

Tento dokument specifikuje jednu z metod pro hodnocení funkce půdního prostředí a stanovení účinků půdních kontaminantů a chemických látek na reprodukci Eisenia fetida/Eisenia andrei. Zkušební živočichové jsou vystaveni působení látek, které přijímají pokožkou a zažívacím traktem. Tato chronická zkouška je použitelná pro půdy a půdní materiály neznámé kvality, např. z kontaminovaných stanovišť, upravených půd, půd po remediaci, ze zemědělských nebo jiných stanovišť, a pro odpady. Tato metoda je navržena hlavně pro stanovení účinků půdních kontaminantů a chemických látek na reprodukci Eisenia fetida/Eisenia andrei. Jsou uvedeny také technické informace o tom, jak používat Eisenia fetida/Eisenia andrei pro zkoušení chemických látek v tropických podmínkách (viz příloha A). Nakonec tato metoda zahrnuje také technické informace o tom, jak ji používat s dalšími environmentálně relevantními druhy žížal: např. Dendrodrilus rubidus a Aporrectodea caliginosa (viz přílohy B a C). Tato metoda není použitelná pro zkoušení látek, jejichž rozdělovací koeficient voda/vzduch je větší než jedna, nebo látek, jejichž tlak par při 25 °C je vyšší než 300 Pa. U této metody se nebere v úvahu perzistence látky během zkoušky. . .