ČSN EN ISO 12127-2

Ochranné oděvy pro svářeče jsou vystaveny dopadu částic s vysokou teplotou. Jsou to malé stříkance roztaveného kovu, jisker a strusky, které postupně mění svůj stav z tekutého na pevný. Rozdílnost stavu, v jakém přicházejí stříkance roztaveného kovu a další horké částice do kontaktu s materiály použitými na ochranné oděvy pro svářeče, způsobuje problémy při posouzení nebezpečí, která mohou nastat při používání. Nejdůležitější ochrannou funkcí je odolnost vrstev oděvu proti přestupu tepla z kapek roztaveného kovu, jisker a tuhnoucích horkých částic zachycených v záhybech tkaniny nebo v oblasti švů. Tato část ISO 12127 je součástí série norem týkajících se oděvů chránících proti teplu a ohni. Metoda zkoušení, která je zde popsána, umožňuje hodnocení přestupu tepla horkým ocelovým válečkem simulujícím malou horkou částici dopadající na materiál. Tato metoda může být rovněž používána pro stanovení spálení materiálu a v něm propálených děr. Výsledky získané touto metodou umožňují porovnat chování různých materiálů, ale nelze je aplikovat na velké stříkance roztaveného železa nebo jiného kovu, ani se jimi nedá předpovídat chování hotových oděvů v průmyslových podmínkách.