ČSN EN ISO 6507-1

Tento dokument specifikuje metodu zkoušení tvrdosti podle Vickerse pro tři různé rozsahy zkušebního zatížení u kovových materiálů včetně tvrdokovů a dalších slinutých karbidů kovových povlaků a dalších anorganických povlaků. V tomto dokumentu je zkouška tvrdosti podle Vickerse specifikována pro délky úhlopříček vtisku od 0,020 mm do 1,400 mm. Využití této metody ke stanovení tvrdosti podle Vickerse pro menší vtisky leží mimo rámec tohoto dokumentu, jelikož výsledky by byly poznamenány velkými nejistotami díky omezením optického měření a nedokonalostmi geometrie hrotu. Tvrdost podle Vickerse specifikovaná v tomto dokumentu je rovněž použitelná na kovové a jiné anorganické povlaky, včetně povlaků galvanických, autokatalytických, nástřikových a anodických povlaků na hliníku. Tento dokument je použitelný pro kolmá měření k povrchu povlaku a na měření příčných řezů za předpokladu, že charakteristiky povlaku (hladkost, tloušťka atd.) umožňují přesné odečítání úhlopříčky vtisku. Tento dokument neplatí pro povlaky s tloušťkou menší než 0,030 mm, pokud se zkouší kolmo k povrchu povlaku. Tato norma neplatí pro povlaky s tloušťkou menší než 0,100 mm při zkoušení na příčném řezu povlaku. ISO 14577-1 lze použít pro stanovení tvrdosti z menších vtisků. K rutinní kontrole zkušebního stroje v provozu uživatelem je stanovena metoda periodického ověřování. Pro specifické materiály a/nebo výrobky existují příslušné mezinárodní normy.