Hlavní stránka>ČSN EN ISO 6926 - Akustika - Požadavky na vlastnosti a kalibraci referenčních zdrojů zvuku používaných pro určování hladin akustického výkonu
Sponsored link
Vydáno: 01.12.2016
ČSN EN ISO 6926
Akustika - Požadavky na vlastnosti a kalibraci referenčních zdrojů zvuku používaných pro určování hladin akustického výkonu
Formát
Dostupnost
Cena a měna
Česky Tisk
Skladem
315 Kč
Koupit včetně změn
Označení normy:
ČSN EN ISO 6926
Třídící znak:
011616
Počet stran:
28
Vydáno:
01.12.2016
Harmonizace:
Norma není harmonizována
Katalogové číslo:
501259
Popis
ČSN EN ISO 6926
Tato mezinárodní norma stanovuje požadavky na akustické vlastnosti referenčních zdrojů zvuku: - časovou stabilitu vyzařovaného akustického výkonu; - spektrální charakteristiky; - směrovost. Časová stabilita je definována pomocí směrodatné odchylky opakovatelnosti (viz 5.2). Spektrální charakteristiky se mohou ověřovat buď v polobezodrazové místnosti, nebo v dozvukové místnosti měřením hladin akustického výkonu ve frekvenčních pásmech podle této mezinárodní normy (viz 5.4). Požadavky na index směrovosti mohou být ověřovány pouze v polobezodrazové místnosti (viz 5.5). Tato mezinárodní norma také určuje postupy pro uvádění hladinových kalibračních dat a nejistoty u zdroje zvuku zamýšleného k využití jako referenční zdroj zvuku ve smyslu jeho hladiny akustického výkonu za referenčních meteorologických podmínek, jak je definováno v kapitole 4, v oktávových a třetinooktávových pásmech a s frekvenčním vážením A. Tato mezinárodní norma se nazývá kalibrační norma, přestože je metoda vedena ve zkušební laboratoři a výsledky kalibračních hladin nejsou přímo přenositelné do národních norem pro míry v přesném metrologickém smyslu. Zkušební laboratoře provádějící tuto metodu nemusí splňovat všechny požadavky obvykle spojené s kalibrační laboratoří. POZNÁMKA: ISO/IEC 17025[15] stanovuje odlišné požadavky pro způsobilost zkušebních laboratoří, respektive kalibračních laboratoří. Laboratoře zkoušející referenční zdroje zvuku podle této mezinárodní normy by obvykle vyhověly požadavkům na zkušební laboratoře, ale nezbytně ne těm pro kalibrační laboratoře. Tato mezinárodní norma stanovuje metody kalibrace referenčních zdrojů zvuku nejen ve volném poli nad odrazivou rovinou, ale také v dozvukové zkušební místnosti v různých vzdálenostech od hraničních ploch. Pro polohu referenčního zdroje zvuku na jedné odrazivé rovině se uvažují dvě různá výše zmíněná zkušební prostředí pro frekvenční pásma 200 Hz a výše. Pro 160 Hz a nižší se mohou objevit nějaké systematické odchylky (viz 11.2). Pro frekvence pod 100 Hz je dána alternativní kalibrační metoda pomocí akustické intenzity. Zdroj zvuku může být buď umístěn přímo na podlahu, anebo namontován na stojan, v případě použití v určité výšce nad podlahou. Podle této mezinárodní normy se zdroje umístěné na stojanu kalibrují v dozvukové místnosti. Zdroje umístěné na zemi se kalibrují buď v polobezodrazové, nebo dozvukové místnosti. Pro zdroje umístěné na zemi v polobezodrazové místnosti je tato mezinárodní norma platná pouze pro zdroje s maximálním vertikálním rozměrem menším než 0,5 m a maximálním horizontálním rozměrem menším než 0,8 m. Podle této mezinárodní normy mohou být použity pouze referenční zdroje zvuku umístěné na zemi, pokud se provádí měření na měřicí ploše. Pro referenční zdroje zvuku používané nebo kalibrované za dozvukových podmínek se žádná omezení maximálních rozměrů neuplatňují.