ČSN ETS 300 329 ed. 1

Tato evropská telekomunikační norma (ETS) se vztahuje na posuzování radiokomunikačních a přidružených zařízení s ohledem na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Tato ETS specifikuje minimální funkční způsobilost a metody měření EMC rádiových zařízení a přidružených zařízení digitálních evropských bezšňůrových telekomunikací (DECT). Tato ETS specifikuje vhodné zkoušky EMC, meze a kritéria funkční způsobilosti digitálních rádiových zařízení, popsaných v ETS 300 175-2 [5] a I-ETS 300 176 [6], pracujících v rozsahu kmitočtů 1 880 až 1 900 MHz a přidružených zařízení. Klasifikace prostředí použitá v této ETS se vztahuje ke klasifikaci prostředí použité v kmenových normách EN 50081-1 [1] a EN 50082-1 [2] s výjimkou třídy prostředí pro vozidla, na něž se vztahuje ISO 7637 [7]. Požadavky na EMC se volí tak, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kompatibility v prostředí obydlí, obchodů, lehkého průmyslu a vozidel. Úrovně však nepokrývají vyjímečné případy, které se mohou vyskytnout v libovolném místě, avšak s nízkou pravděpodobností výskytu. Tato ETS nemusí pokrývat všechny případy, při nichž je potenciálním zdrojem interference např. stanoviště radiolokátoru nebo vysílače, který produkuje jednotlivě opakované přechodové jevy nebo spojité jevy, trvale v blízkém okolí přítomen. V takovém případě může být nezbytné použít speciální ochrany a aplikovat je buď na zdroj interference nebo na rušenou část nebo na obojí. Soulad rádiových zařízení s požadavky této ETS neznamená soulad s jakýmikoliv požadavky, vztahujícími se na používání zařízení (tj. s povolovacími požadavky). Soulad s touto ETS neznamená soulad s jakýmikoliv bezpečnostními požadavky. Záleží však na zodpovědnosti posuzovatele zařízení, aby jakékoliv zjištění týkající se nebezpečnosti nebo nespolehlivosti zařízení, které je výsledkem aplikace zkoušek podle této ETS, bylo zaznamenáno v protokolu o zkoušce.