ČSN ETS 300 329 ed. 2

Tato evropská telekomunikační norma (ETS) se vztahuje na posuzování radiokomunikačních a přidružených zařízení s ohledem na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Tato ETS specifikuje minimální funkční způsobilost a metody měření EMC digitálních bezšňůrových telekomunikačních rádiových (DECT) a přidružených zařízení. Tato ETS specifikuje vhodné zkoušky EMC, meze a minimální kritéria funkční způsobilosti digitálních rádiových zařízení popsaných v ETS 300 175 2 [4] a v I-ETS 300 176 [5], provozovaných v kmitočtovém rozsahu 1 880 MHz až 1 900 MHz a příslušných přidružených zařízení. Klasifikace prostředí použitá v této ETS se vztahuje na klasifikaci prostředí použitou v kmenových normách EN 50081-1 [1] a EN 50082-1 [2] s výjimkou třídy prostředí pro vozidla, na něž se vztahuje norma ISO 7637 [6], [7]. Požadavky na EMC byly zvoleny tak, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kompatibility pro přístroje v prostředí obydlí, obchodů, lehkého průmyslu a vozidel. Úrovně však nepokrývají výjimečné případy, které se mohou vyskytnout v libovolném místě, avšak s nízkou pravděpodobností výskytu. Tato ETS nemůže pokrývat ty případy, při nichž je v blízkém okolí trvale přítomen potenciální zdroj interference, který produkuje jednotlivě opakované přechodové jevy nebo spojité jevy, například radar nebo vysílač. V takovém případě může být nezbytné použít speciální ochranu a aplikovat ji buď na zdroj rušení nebo na rušenou část nebo na obojí. Dodržení požadavků této ETS pro rádiová zařízení neznamená dodržení jakýchkoliv požadavků, vztahujících se na používání zařízení (tj. povolovacích požadavků). Dodržení této ETS neznamená dodržení jakýchkoliv bezpečnostních požadavků. Záleží však na zodpovědnosti posuzovatele zařízení, aby jakékoliv zjištění týkající se nebezpečnosti nebo nespolehlivosti zařízení, které je výsledkem aplikace zkoušek podle této ETS, bylo zaznamenáno v protokolu o zkoušce.