ČSN ETSI EN 300 385 V1.2.1

ČSN ETSI EN 300 385 V1.2. Tato norma se vztahuje na posuzování pevných rádiových spojů a přidružených zařízení z hlediska elektromagnetické kompatibility (EMC). Technické specifikace vztahující se k anténnímu vstupu/výstupu rádiového zařízení lze nalézt v souvisejících normách výrobků pro efektivní využití rádiového spektra. Jestliže související norma výrobků nespecifikuje žádné meze rušivých emisí pro anténní vstup/výstup, potom platí implicitní hodnoty stanovené v článku 8.4 této normy. Tato norma stanovuje vhodné zkoušky EMC, zkušební metody, meze a minimální kritéria funkčnosti analogových a digitálních pevných rádiových spojů, pracujících jako pevné systémy mezi dvěma body a od bodu k více bodům, jak je definováno v Příloze B, včetně přídavných přidružených zařízení. Pracovní a ochranný spínač, (de)modulátor, vysílač, přijímač, vysokofrekvenční filtry, odbočovací obvody a napaječe jsou zahrnuty v této normě. Multiplexní a/nebo demultiplexní prvky jsou zahrnuty, pokud tvoří část vysílače, přijímače a/nebo sestavy vysílač/přijímač. Požadavky EMC byly vybrány tak, aby byla zajištěna dostatečná úroveň kompatibility pro přístroje v prostředích obytných, obchodních, lehkého průmyslu nebo prostředí telekomunikačních středisek. Úrovně však nezahrnují mezní případy, které mohou nastat kdekoliv, ale s malou pravděpodobností výskytu. Tato norma nemusí zahrnovat takové případy, kde je trvale přítomen potenciální zdroj rušení, vytvářející jednotlivě opakované přechodové jevy nebo spojité jevy, např. radar nebo vysílací stanoviště v blízkém okolí. V takovém případě může být nutné použít speciální ochrany aplikované buď na zdroj rušení, nebo rušenou část, nebo obojí.