ČSN ETSI EN 302 186 V1.1.1

Tato norma specifikuje určité minimální požadavky na technickou funkční způsobilost zařízení letadlových pozemských stanic (AES) se schopnostmi vysílání i příjmu pro poskytování letecké pohyblivé družicové služby. Technické požadavky v této normě náležejí do dvou hlavních kategorií: - meze emisí: k ochraně ostatních rádiových služeb a systémů před škodlivým rušením vytvářeným v AES při obvyklém použití; - řídící a sledovací funkce (CMF) AES: k ochraně ostatních rádiových služeb a systémů před nežádoucími vysíláními z AES. CMF v každé AES je schopná odpovídat na příkazy udílené funkcí kontroly sítě (NCF) pro svou podpůrnou družicovou síť. Tato norma je určena k pokrytí opatření Směrnice 1999/5/EC (Směrnice R&TTE) [1], článek 3.2, který uvádí, že "... rádiová zařízení musejí být konstruována tak, aby účinně využívala spektrum přidělené pozemským/kosmickým rádiovým komunikacím a technickým prostředkům na oběžné dráze, aby se zamezilo škodlivé interferenci". Tato norma nepokrývá shodu zařízení s příslušnými předpisy pro civilní letectví. V tomto ohledu je AES při její instalaci a provozu na palubě letadla předmětem dalších požadavků pro udílení licencí na způsobilosti k letu v rámci národního a mezinárodního civilního letectví, např. EUROCAE ED-14D [4].