ČSN IEC 68-2-49

Tato norma obsahuje IEC 68-2-49:1983. Norma platí pro certifikaci v rámci Systémů IEC. Spolehlivá funkce kontaktů a spojů po dobu jejich požadovaného technického života závisí na mnoha parametrech, z nichž některé jsou určeny konstrukcí (typ, materiály, síly atd.) a jiné prostředím, ve kterém se kontakty a spoje nacházejí. Z vlivů okolního prostředí je nutno věnovat obzvláštní pozornost nečistotám obsaženým v atmosféře (obvykle ve velmi malých množstvích). Jednoho z nejdůležitějších typů znečištění vyskytujícího se zvláště v městských a průmyslových atmosférách, totiž oxidu siřičitého (SO2), se týká IEC 68-2-42. (Pozor: Tato norma byla vydána v ČSFR pod označením ČSN 34 5791 část 2-42 a je také pod tímto číslem zařazena.) Atmosférická koroze kovů je obvykle způsobena vlhkostí a nečistotami v atmosféře. Jedním z hlavních zdrojů znečištění je spalování fosilních paliv. Hlavní agresivní složkou přítomnou ve zplodinách tohoto spalování je oxid siřičitý (SO2), zatímco oxid sírový (SO3), oxidy dusíku a chloridy byly sice také zjištěny, ale v mnohem nižších koncentracích. Tabulky I a II ukazují, že koncentrace (objemové zlomky) oxidu siřičitého v atmosféře městských průmyslových oblastí leží obvykle mezi 1 10_9 a 1.10-7, ale místní hodnoty mohou dosáhnout 10-6 i více. Ve vlhké atmosféře působí oxid siřičitý agresivně na všechny kovy kromě drahých kovů a stříbra a může mít rozhodující vliv na provozuschopnost dočasných spojů. V krajních případech může následkem tvoření korozních zplodin dojít k přerušení kontaktu a k rozpojení obvodu. Na základě četných pokusů a mnohaletého ověřování byla z velkého počtu navržených hodnot zvolena koncentrace (objemový zlomek) 25.10-6. Tato hodnota je dostatečně vysoká, aby se dosáhlo přiměřeného zrychlení zkoušky, ale není tak vysoká, aby se mechanismus korozního děje lišil od toho, k němuž dochází v provozu. Nízké koncentrace oxidu sírového mají podstatně menší význam. Je důležité se přesvědčit, že koncentrace oxidu siřičitého ve zkušební komoře je stálá. Je rovněž nutné ji pravidelně kontrolovat po celou dobu trvání zkoušky. Ke stanovení oxidu siřičitého lze použít kteroukoli běžnou metodu, pokud umožňuje měřit stanovenou koncentraci s dostatečnou přesností. Normalizovány jsou předmět zkoušky a její použití, parametry zkoušky, stupeň přísnosti zkoušky, způsob přípravy zkušební atmosféry, vyhodnocení výsledků a poznámky pro uživatele zkoušky a pro autory specifikací. V této části jsou uvedeny výsledky měření oxidu siřičitého na různých místech USA a v různých oblastech (městská, smíšená, průmyslová apod. v Itálii). ČSN IEC 68-2-49 (34 5791) byla vydána v dubnu 1992.