ČSN ISO 11843-2

Norma je druhou částí z řady norem zabývajících se detekční schopností měřicích postupů. Zatímco v první části, ČSN ISO 11843-1, byly definovány základní pojmy z této oblasti, zabývá se tato část postupy měření, u nichž je vztah mezi střední hodnotou odezvy a hodnotou stavové proměnné popsán pomocí lineární kalibrační funkce. Norma pak specifikuje základní metody pro návrh experimentů pro odhad kritické hodnoty redukované stavové proměnné, kritické hodnoty odezvy a minimální detekovatelné hodnoty redukované stavové proměnné a metody odhadů těchto charakteristik z experimentálních údajů v případech, kdy směrodatná odchylka je buď konstantní nebo je v lineárním vztahu s redukovanou stavovou proměnnou. Kritické hodnoty, jakožto charakteristiky sloužící k prošetřování aktuálních stavů systému, se stanovují na základě výsledků určité série měření v rámci jedné kalibrace a jsou platné vždy pouze pro tuto sérii měření. Naproti tomu minimální detekovatelné hodnoty lze, jsou-li k dispozici příslušné údaje, stanovit nejen pro určitou sérii měření v rámci jedné kalibrace, ale i pro určitý měřicí proces, pro typ měřicího procesu a pro metodu měření. Norma vymezuje podmínky, za nichž lze tyto obecné hodnoty stanovit a způsob jejich stanovení. Stanovení odhadů všech uvedených charakteristik chápe norma jako statistický problém, neboť podkladem pro jejich stanovení jsou hodnoty výsledků měření, které jsou nevyhnutelně zatíženy náhodnými chybami.