Hlavní stránka>ČSN P ISO/TS 14837-31 - Vibrace - Hluk a vibrace šířené podložím, vyvolané kolejovými systémy - Část 31: Pokyny k měřením in situ pro hodnocení expozice člověka v budovách
Sponsored link
Vydáno: 01.02.2019
ČSN P ISO/TS 14837-31
Vibrace - Hluk a vibrace šířené podložím, vyvolané kolejovými systémy - Část 31: Pokyny k měřením in situ pro hodnocení expozice člověka v budovách
Formát
Dostupnost
Cena a měna
Česky Tisk
Skladem
405 Kč
Označení normy:
ČSN P ISO/TS 14837-31
Třídící znak:
011407
Počet stran:
40
Vydáno:
01.02.2019
Harmonizace:
Norma není harmonizována
Katalogové číslo:
506714
Popis
ČSN P ISO/TS 14837-31
Tento dokument uvádí pokyny se záměrem podpořit uvádění měření hluku a vibrací šířených podložím in situ v metrice, která umožňuje mezinárodní porovnání a budoucí vývoj empirických modelů. Stanovuje také základní minimální požadavky a správnou praxi při provádění měření pro hodnocení expozice člověka v obytných budovách k zajištění toho, aby byla spolehlivá. Přestože národní normy nebo požadavky založené na specifických účelech daného projektu by měly mít obvykle přednost, lze tento pokyn použít v případech, kdy neexistuje žádný příslušný požadavek, nebo pro poskytnutí doplňkového návodu. Tento dokument poskytuje tudíž prostředek ke zlepšení obecné kvality a uvádění měření in situ v preferovaném formátu. Jak je podrobně uvedeno v ISO 14837-1:2005, 7.2, existuje více důvodů pro provádění měření hluku a vibrací šířených podložím in situ, vyvolaných železničním provozem, od šetření stížností až po validování predikčních modelů, diagnostiku a výzkum. V tomto dokumentu se uvažují dvě úrovně hodnocení. Rozsah použití 1 odpovídá základním měřením vibrací podlahy a hluku v místnostech budovy pro hodnocení expozice člověka vibracím šířeným podložím a hluku šířeného podložím. Požadavky jsou uvedeny pro dvě úrovně přesnosti: a) základní měření s minimální přesností; b) měření se sníženou nejistotou, také více reprodukovatelné a vhodnější k prognóze. Hluk šířený podložím je hluk vytvářený ve sledované místnosti vibrujícími prvky budovy (např. podlahy, stěny a stropy) a je tudíž nejlépe vyjádřen jak akustickou, tak vibrační veličinou. Jeho identifikace jakožto hluku šířeného podložím (na rozdíl od hluku šířeného vzduchem, který je potenciálně také přítomen) vyžaduje současná měření hluku a vibrací. Nicméně existují také případy vibrací o velmi nízké frekvenci (pod 10 Hz až 16 Hz), kde jsou důležitá jen měření vibrací. Vibrace mohou rovněž způsobit drnčení, které může pocházet ze součástí budovy nebo nábytku. Tento dokument nevyžaduje charakterizování tohoto jevu, ale ukládá zaznamenat jeho výskyt, pokud k němu dojde. POZNÁMKA: V některých případech se rozsah použití 1 může vztahovat k měření v úrovni terénu vně budovy (při řešení otázek přístupu nebo dodržení národních předpisů), ačkoliv se obecně preferují měření v budově. Rozsah použití 2 odpovídá měřením rozšířeným k hodnocení vibrační imise budov, což zahrnuje měření vibrací na základech budovy nebo v jejich těsné blízkosti a měření vibrací na úrovni trénu v blízkosti budovy tak, aby bylo možné odhadnout vazební ztrátu budovy a činitel přenosu budovy. Předmětem tohoto dokumentu nejsou měření vibrací v blízkosti tratí (na úrovni terénu nebo v tunelech) k náležitému charakterizování zdroje. Určité požadavky jsou stanoveny se záměrem získání souboru konzistentních minimálních dat ke každému zkoumání, což umožňuje porovnání dat mezi místy.