ČSN 46 2520-18

ČSN 46 2520 Zkoušení chmele se skládá z těchto dalších částí: Část 2 Všeobecná ustanovení, Část 3 Stanovení vlhkosti, Část 4 Cizí příměsi, Část 5 Chmelové příměsi, Část 6 Rozplevení hlávek, Část 7 Poškození škodlivými činiteli, Část 8 Otluky, Část 9 Jemnost vřeténka, Část 10 Pecky, Část 11 Stanovení dusičnanů metodou iontové kapalinové chromatografie, Část 12 Stanovení chmelových silic a z toho farnezenu, Část 13 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou EBC, Část 14 Stanovení konduktometrické hodnoty chmele metodou MEBAK, Část 15 Stanovení konduktometrické hodnoty, Část 16 Stanovení chemických prvků ve chmelu, Část 17 Stanovení alfa a beta hořkých kyselin metodou HPLC, Část 18 Stanovení hořkých látek ve chmelu metodou EBC, Část 19 Stanovení těžkosti chmele, Část 20 Varná zkouška chmele, Část 21 Stanovení hořkých látek v lupulinu, Část 22 Stanovení síření chmele, Část 23 Stanovení tříslovin. Tato osmnáctá část normy určuje postup při stanovení jednotlivých druhů chmelových pryskyřic. ČSN 46 2520-18 se skládá z těchto kapitol: 1 Předmět normy, 2 Termíny a definice, 3 Podstata zkoušky, 4 Přístroje a pomůcky, 5 Chemikálie, 6 Postup zkoušky, 7 Vyhodnocení výsledků a 8 Spolehlivost metody. Podstata zkoušky podle kapitoly 3: Hlávkový chmel a pelety se rozemelou. Hořké látky ze chmelu se extrahují směsí diethylether-methanol, která se na posledních 10 minut extrakce okyselí přídavkem roztoku kyseliny chlorovodíkové. Hořké látky vyextrahované diethyletherem se po odstranění vosků následně frakcionují podle jejich různých rozpustností ve studeném methanolu a n-hexanu jako veškeré a měkké pryskyřice. Obsah tvrdých pryskyřic se získá jako rozdíl veškerých a měkkých pryskyřic. Změří se konduktometrická hodnota vyextrahovaných hořkých látek a beta frakce se pak vypočítá jako rozdíl měkkých pryskyřic a konduktometrické hodnoty. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN 46 2520-18 byla vydána v listopadu 1997. Touto normou se nahrazuje článek 39 ČSN 46 2520 z 27.7.1965.