Články 3.3.2, 3.3.3, 5.3 a 6.1 této normy jsou podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazné v rozsahu působnosti ČÚBP a IBP v Bratislavě na základě jejich požadavku. Norma určuje zásady pro navrhování, výrobu, montáž, kontrolu, dodávání, zkušební metody, třídění a označování ocelových podlahových roštů, které jsou určeny pro stavební nebo technologické části staveb s výjimkou specializovaných objektů pro živočišnou výrobu, případně jejich částí. Pro rošty používané v jiném prostředí (např. na kolejových vozidlech, lodích) platí tato norma v rozsahu, v jakém se na ni příslušné technické předpisy odvolávají. Tato norma neplatí pro perforované (děrované) výplňové dílce podlah. Zezávazněný čl. 3.3.2 se týká přetvoření: "Při mezním přetvoření roštu nesmí velikost průhybu roštu překročit hodnotu fmax = K/200, kde K je vzdálenost mezi podporami." Zezávazněný čl.3.2.3 se týká protiskluzného povrchu: "Je-li rošt určen pro prostředí, kde nesmí být kluzký povrch, musí se použít rošt, jehož provedení a konstrukce má odpovídající protiskluzné vlastnosti povrchu podle ČSN 74 4507." Zezávazněný čl.5.3 se týká zkušebního nástroje pro zatěžovací zkoušky roštů, a zezávazněný čl. 6 Označování (tento článek se dále nedělí na čl.6.1 popř. další). ČSN 74 6930 byla vydána v lednu 1993. Nahradila ČSN 74 6930 z 8.1.1980.
