ČSN EN 13420

Tato norma stanovuje zkušební metody pro hodnocení: - nebezpečí hniloby otevíravých a pevných oken vyrobených z rozdílných materiálů prostřednictvím zvýšeného nahromadění vlhkosti v důsledku kondenzace nebo difuze vodní páry; - vlivu deformace na základní funkční vlastnosti otevíravých a pevných oken vyrobených z rozdílných materiálů, vystavených rozdílným klimatům mezi jejich vnějším a vnitřním povrchem. Popsané tři zkušební metody jsou rozdílné. Berou v úvahu různé případy zatížení. Zkušební metoda 1: Pro konstrukce s nízkou odolností (nízkým odporem) proti difuzi vodní páry (běžné konstrukce s otvory pro vyrovnání tlaku vodních par); zkušební metoda má být použita pro průřezy, kde je nebezpečí nahromadění vlhkosti v důsledku kondenzace vlhkosti mezi opláštěním a dřevem (viz příloha A (informativní), obrázek A.1). Zkušební metoda 2.1 a 2.2: Pro konstrukce s vysokou odolností (vysokým odporem) proti difuzi vodní páry (běžné konstrukce bez otvorů pro vyrovnání tlaku vodních par); zkušební metoda má být použita pro průřezy, kde je nebezpečí dáno kondenzací vlhkosti mezi povrchem vnitřního profilu a vnitřního povrchu vnějšího profilu tím, že má rozdílnou difuzi vodní páry (viz příloha A (informativní), obrázek A.2 a A.3). Zkušební metoda 3: Pro konstrukce náchylné k deformaci; zkušební metoda má být použita pro průřezy, které jsou citlivé na funkčnost s ohledem na deformaci jako důsledku klimatického zatížení. Tato norma definuje zkušební metody, které se mají používat v závislosti na možném nebezpečí konstrukce. Tato norma je významná pro počáteční zkoušky typu, t.j. při vývoji nebo změnách konstrukcí. Není důležitá pro běžnou (rutinní) kontrolu kvality nebo k ověření konstrukce. POZNÁMKA: Konstrukce jsou zahrnuty v příloze A (informativní). Příloha B (normativní) je přehledem obecných konstrukčních kritérií, pro které nejsou zkoušky nutné.