ČSN EN 60068-2-45 +A1

Norma obsahuje EN 60068-2-45:1992, včetně její změny A1:1993, která je převzetím IEC 68-2-45:1980 a její změny 1:1993 bez modifikací. Obsahuje zkušební postup, při kterém jsou zkoušené vzorky ponořeny do určitého rozpouštědla při stanovené teplotě po stanovenou dobu. Hygienicky závažné údaje jsou soustředěny do kap. 3 Druhy zkušebních rozpouštědel a zkušební podmínky. např. v čl.3.1 Rozpouštědla se uvádí: Pro zkoušky jsou předepsána tři běžně užívaná rozpouštědla. Dále, čl.3.1.1 Směs látek 1,1,2-trichlortrifluorethanu a isopropanolu v hmotnostním poměru (75 ± 5)% a (30 ± 5)% s následujícím upozorněním: Látka 1,1,2-trichlortrifluoroethan je škodlivá životnímu prostředí; proto se toto rozpouštědlo nesmí použít, pokud vyhovuje rozpouštědlo stanovené 3.1.2. Čl.3.1.2 se pak týká isopropanolu, technicky čistého a uvádí se, že toto rozpouštědlo se musí použít, kdykoli je to možné. Konečně třetím rozpouštědlem je podle čl.3.1.3 Demineralizovaná nebo destilovaná voda s rezistivitou nejméně 500 Űm, což odpovídá konduktivitě 2 mS.m-1. Dále je hygienicky zajímavá Příloha A. V čl. A2.2.1 Rozpouštědla se tam uvádí: K rozpouštění kalafunových tavidel a jejich zbytků je v praxi používán velký počet různých organických rozpouštědel, z nichž některá jsou vysoce agresivní, hořlavá nebo toxická. A dále se uvádí: Směs R 113 a isopropanolu je často užívána, protože je málo toxická, nehořlavá, stálá a má postačující čistící účinky. Poznámka: V případě, že je rozpouštědlo udržováno na teplotě, která nepřekračuje rozmezí bodu varu nebo v předepsaném rozsahu hustoty, je nehořlavé. Při nadměrném odpařování nebo varu však může koncentrace alkoholu ve zbývajícím rozpouštědle dosáhnout natolik vysoké hodnoty, že hrozí nebezpečí požáru nebo výbuchu. Konečně v závěru, v čl. A3 Praktická doporučení uvádí: "Jsou-li při zkouškách používána čistící rozpouštědla, musí se zachovat příslušná bezpečnostní opatření." ČSN EN 60068-2-45+A1 (34 5791) byla vydána v únoru 1995. Nahradila ČSN 34 5791 část 2-45 z 1.3.1991.