Norma stanoví schopnost izolačních materiálů vyvolávat pod vlivem elektrického namáhání, vysoké vlhkosti a zvýšené teploty elektrolytickou korozi na kovech, které jsou s nimi v kontaktu. Vliv elektrolytické koroze se posuzuje jednou zkouškou, která obsahuje dvě po sobě následující metody: 1) Vizuální semikvantitativní metoda, která spočívá ve vizuálním porovnání projevů koroze na anodových a katodových kovových páscích se vzorky na referenčních obrázcích. Tato metoda spočívá v přímém vizuálním posouzení stupně koroze dvou měděných pásků, použitých jako anoda resp. katoda, které jsou v kontaktu se zkoušeným izolačním materiálem, při stejnosměrném napětí mezi pásky, za stanovených podmínek prostředí. Stupeň koroze se posuzuje vizuálně porovnáváním známek koroze na anodových a katodových kovových páscích se známkami koroze na referenčních obrázcích. 2) Kvantitativní metoda, která obsahuje měření pevnosti v tahu, které se provádí na anodových a katodových kovových páscích po vizuální prohlídce. Další kvantitativní zkušební metoda pro stanovení elektrolytické koroze, která obsahuje měření pevnosti měděného drátu, je popsána v informativní příloze C. Zaváděná EN 60426:2007 přestavuje 26 stran anglického textu normy IEC 60426:2007 a 3 strany anglického textu normy EN 60426:2007.
