ČSN EN 61190-1-1

Norma ČSN EN 61190 má zatím tři části se společným názvem Připojovací materiály pro elektronickou montáž: - Část 1-1: Požadavky na pájecí tavidla pro vysoce kvalitní propojování v elektronické montáži - Část 1-2: Požadavky na pájecí pasty pro vysoce kvalitní propojování v elektronické montáži - Část 1-3: Požadavky na pájecí slitiny pro elektroniku a na tavidlové a beztavidlové tuhé pájky pro pájení v elektronice ČSN EN 61190-1-1 stanoví klasifikaci materiálů pro pájení specifikováním zkušebních metod a kontrolních kritérií. Tyto materiály zahrnují kapalné tavidlo, pastovité tavidlo, tavidlo z pájecí pasty, tavidlo předtvarované pájky a tavidlo z pájky s jádrem. Není záměrem této normy vyloučit jakákoliv přijatelná tavidla nebo pomocné pájecí materiály: avšak tyto materiály musí vytvořit žádoucí elektrické a metalurgické propojení. Požadavky na pájecí tavidla jsou formulovány ve všeobecných termínech pro normalizovanou klasifikaci. V praxi, pokud jsou nezbytné přísnější požadavky nebo se používají jiné výrobní postupy, měly by být uživatelem určeny jako doplňkové požadavky. Kyselina mravenčí se nepovažuje pro účely tohoto dokumentu jako tavidlo. Všeobecné specifikace pro pájecí tavidla jsou uvedena ISO. Tato norma je určena pro použití pro všechny typy tavidel, které se používají pro pájení všeobecně a v elektronice zejména. Tavidla ovlivňují všechny aspekty aplikace, jako jsou pájení vlnou, výrobu desek s plošným propojením (PWB), pokovení cín-olovo a pájení přetavením. Materiály zahrnují pájecí pasty, pájky s jádrem z tavidla a předtvarované pájky pokryté tavidlem. Pájecí tavidla, zahrnutá do této normy, jsou určena pro různé typy průmyslového pájení elektroniky spotřební, průmyslové a komerční. Norma ČSN EN 61190-1-1:2002 je překladem 41 stran anglického a francouzského textu normy IEC 61190-1-1:2002 a dvou stran EN 61190-1-1:2002.