ČSN EN 61325

Tato mezinárodní norma platí pro závěsné izolátory z keramické hmoty nebo skla určené pro venkovní přenosová vedení se jmenovitým napětím vyšším než 1 000 V. Neplatí pro kompozitní izolátory. Platnost této normy pro izolátory užívané pro stejnosměrné napětí k jinému účelu se ponechává příslušným technickým komisím. Tato norma stanoví: - charakteristiky izolátorů; - podmínky, za kterých musí být ověřovány předepsané hodnoty těchto charakteristik; - přejímací kritéria. Stanoví základní charakteristické zkoušky podobně jako IEC 383-1. Bylo zjištěno, že je nutno provádět některé dodatečné zkoušky, aby se zabezpečilo uspokojivé dlouhodobé chování izolátorů pro stejnosměrné napětí. Tyto dodatečné zkoušky se zatím týkají jen talířových izolátorů. S ohledem na nedostatek spolehlivých údajů o chování tyčových izolátorů na stejnosměrných vedeních není nyní možné stanovit nebo uplatnit pro tyto izolátory zvláštní zkoušky zaměřené na stejnosměrné napětí. Tato norma neobsahuje požadavky nebo zvláštní zkoušky zaměřené na volbu izolátorů pro zvláštní provozní podmínky (např. stárnutí vznikající za zvláštních provozních podmínek). POZNÁMKY 1 Tato norma neobsahuje zkoušky radiového rušení, zkoušky umělým znečištěním nebo zkoušky na sestavách izolátorů. Tyto body a některé odpovídající zkušební metody jsou zpracovány v těchto publikacích IEC: IEC 383-2, IEC 437 a IEC 1245. 2 Mnohé z požadavků a zkoušek v této normě se vztahují na izolátory určené pro stejnosměrnou trakci, avšak mohou být vyžadovány zkoušky jiné. Je možné se odvolat na IEC 383-1.