ČSN EN 62231

Tato mezinárodní norma platí pro kompozitní staniční podpěrky, které se skládají z pevného válcového izolačního jádra, nesoucího mechanické zatížení, vyrobeného z vláken impregnovaných pryskyřicí, pláště (z vnější strany pevného izolačního jádra), vyrobeného z elastomerů (například silikonu nebo etylén-propylenu) a koncových armatur připevněných k izolačnímu jádru. Kompozitní staniční podpěrky, pro které platí tato norma, jsou podrobeny zatížením v ohybu, krutu, tahu a tlaku. Jsou určeny pro stanice se střídavým napětím vyšším než 1 000 V až do 245 kV. Dále norma zahrnuje definice použitých termínů, stanovuje zkušební metody a kritérií přejímky nebo poruchy.