ČSN EN ISO 11092

Tato mezinárodní norma stanoví metody pro měření tepelného odporu a výparného odporu za ustálených podmínek, např. u plošných textilií, fólií, povrstvených textilií, pěnových materiálů a kůží, včetně vícevrstvých sestav, pro použití u oděvů, prošívaných přikrývek, spacích pytlů, potahových textilií a obdobných textilních nebo textilu podobných výrobků. Použití tohoto postupu měření je omezeno na maximální tepelný odpor a výparný odpor, které závisí na rozměrech a konstrukci použitého zkušebního přístroje (např. 2 m2oK/W a případně 700 m2oPa/W, pro minimální specifikaci přístroje uvedeného v této mezinárodní normě). Zkušební podmínky používané v této mezinárodní normě nezahrnují zvláštní komfortní situace a nejsou zde uvedeny údaje o vlastnostech ve vztahu k fyziologickému komfortu.