ČSN EN ISO 6603-1

Norma uvádí metody stanovení rázových vlastností plastů průrazem desky. Část 1 této normy se používá v případech, kdy k popisu rázového chování plastů postačuje jediná prahová hodnota rázové energie, potřebné k porušení tělesa. Rázová houževnatost jako odolnost zkušebního tělesa tvaru čtverce nebo kotouče proti definovaného typu porušení se stanoví nárazem tlouku o známé hmotnosti s nárazovou plochou povinně namazanou mazivem. Tlouk padá volným pádem ze známé výšky do středu zkušebního tělesa, kolmo k jeho povrchu. Nastavení energie při rázu se děje buď změnou hmotnosti tlouku při konstantní výšce pádu nebo změnou výšky pádu při konstantní hmotnosti tlouku. V normě jsou popsány dvě statistické zkušební metody - stupňovitá (přednostní) a skupinová (volitelná). Stanovuje se energie tlouku, při které se poruší 50 % zkušebních těles, E50..