ČSN ETS 300 446 ed. 2

Tato evropská telekomunikační norma (ETS) se vztahuje na posuzování radiokomunikačních a přidružených zařízení, s ohledem na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Tato ETS specifikuje minimální funkční způsobilost a metody měření EMC druhé generace bezšňůrových telefonních přístrojů (CT2) a přidružených zařízení. Tato ETS specifikuje vhodné zkoušky EMC, meze a kritéria funkční způsobilosti digitálních rádiových zařízení, provozovaných v rozsahu kmitočtů 864,1 MHz až 868,1 MHz a přidružených pomocných zařízení. Klasifikace prostředí použitá v této ETS se vztahuje na klasifikaci prostředí použitou v kmenových normách EN 50081-1 [1] a EN 50082-1 [2] s výjimkou třídy prostředí pro vozidla, na něž se vztahuje ISO 7637 [6]. Požadavky na EMC byly zvoleny tak, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kompatibility pro přístroje v prostředí obydlí, obchodů, lehkého průmyslu a vozidel. Úrovně však nepokrývají výjimečné případy, které se mohou vyskytnout v libovolném místě, avšak s nízkou pravděpodobností výskytu. Tato ETS nemůže pokrývat ty případy, při nichž je potenciální zdroj interference, který produkuje jednotlivě opakované přechodové jevy nebo spojité jevy, například stanoviště radiolokátoru nebo vysílače, trvale v blízkém okolí přítomen. V takovém případě může být nezbytné použít speciální ochrany a aplikovat je buď na zdroj interference nebo na rušenou část nebo na obojí. Dodržení požadavků této ETS u rádiových zařízení neznamená dodržení jakýchkoliv požadavků, vztahujících se na používání zařízení (tj. povolovacích požadavků). Dodržení požadavků této ETS neznamená dodržení jakýchkoliv bezpečnostních požadavků. Záleží však na zodpovědnosti posuzovatele zařízení, aby jakékoliv zjištění, týkající se nebezpečnosti nebo nespolehlivosti zařízení, které je výsledkem aplikace zkoušek podle této ETS, bylo zaznamenáno v protokolu o zkoušce.