ČSN ISO 16063-15

Tato část ISO 16063 specifikuje měřicí přístroje a postupy používané při primární kalibraci úhlových snímačů úhlovými vibracemi s využitím laserové interferometrie, tj. snímačů úhlového zrychlení, snímačů úhlové rychlosti a snímačů rotačního úhlu (se zesilovačem nebo bez zesilovače), aby se pomocí ustálených sinusových vibrací a laserové interferometrie stanovila velikost a fázový posuv komplexní citlivosti. Metody specifikované v této části ISO 16063 se vztahují na měřicí přístroje (zejména laserové vibrometry pro snímání rotačního pohybu) a na úhlové snímače, které jsou definovány v ISO 2041 pro veličiny rotačního úhlu, úhlové rychlosti a úhlového zrychlení. Je použitelná pro frekvenční rozsah od 1 Hz do 1,6 kHz a dynamický rozsah (amplituda) od 0,1 rad/s2 do 1 000 rad/s2 (závislý na frekvenci). Tyto rozsahy jsou pokryty s nejistotou měření specifikovanou v kapitole 3. Kalibrační frekvence nižší než 1 Hz (např. 0,4 Hz, což je referenční frekvence použitá v jiných mezinárodních normách) a amplitudy úhlového zrychlení nižší než 0,1 rad/s2 je možné získat pomocí metody 3A nebo metody 3B stanovené v této části ISO 16063 v kombinaci s vhodným generátorem nízkofrekvenčních úhlových vibrací. Ke kalibraci velikosti komplexní citlivosti ve frekvenčním rozsahu od 1 Hz do 800 Hz a za speciálních podmínek při vyšších frekvencích lze použít metodu 1A (viz kapitola 8: čítání proužků, interferometr typu A) a metodu 1B (viz kapitola 8: čítání proužků, interferometr typu B). Ke kalibraci velikosti citlivosti ve frekvenčním rozsahu od 800 Hz do 1,6 kHz lze použít metodu 2A (viz kapitola 9: metoda minimálního bodu, interferometr typu A) a metodu 2B (viz kapitola 9: metoda minimálního bodu, interferometr typu B). Ke kalibraci velikosti citlivosti a fáze ve frekvenčním rozsahu od 1 Hz do 1,6 kHz lze použít metodu 3A (viz kapitola 10: metoda sinusové aproximace, interferometr typu A) a metodu 3B (viz kapitola 10: metoda sinusové aproximace, interferometr typu B). Metody 1A, 1B a 3A, 3B umožňují kalibrace při pevných amplitudách úhlového zrychlení o různých frekvencích. Metody 2A a 2B vyžadují kalibrace při pevných amplitudách rotačního úhlu (amplitudy úhlové rychlosti a amplitudy úhlového zrychlení se mění s frekvencí). Číslování metod od 1 do 3 charakterizuje zpracování výstupního signálu (výstupních signálů) interferometru analogicky k ISO 16063-11: číslo 1 pro čítání proužků, číslo 2 pro detekci minimálního bodu a číslo 3 pro sinusovou aproximaci. Každý z těchto postupů zpracování signálu lze použít společně s interferometry typu A a B specifikovanými v této části ISO 16063. Interferometr typu A označuje Michelsonův nebo Mach-Zehnderův interferometr s retro-reflektorem (retro-reflektory) umístěnými v poloměru R od osy rotace úhlového budiče. Tento typ interferometru je omezen na amplitudy rotačního úhlu maximálně 3°. Interferometr typu B označuje Michelsonův nebo Mach-Zehnderův interferometr s kruhovou difrakční mřížkou, kterou je vybavena postranní plocha kruhového měřicího stolu. Jestliže difrakční mřížka pokrývá celou plochu po obvodu disku (tj. 360°), není tento typ interferometru omezen, pokud se týče amplitudy rotačního úhlu. Maximální úhlové vibrace jsou v tomto případě omezeny zpravidla budičem úhlových vibrací. Přestože se kalibrační metody specifikované v této části ISO 16063 vztahují na úhlové snímače (podle definice uvedené v ISO 2041) a kromě toho na přístroje pro měření veličin úhlového pohybu, jsou v zájmu zjednodušeného popisu uvedeny technické požadavky pro snímače jakožto předměty kalibrace.