ČSN ISO 18312-1

Tato část ISO 18312 stanovuje metodu pro hodnocení vibračního výkonu emitovaného stroji nebo potrubím, nadále uváděné jako stroje, za provozních podmínek do nosných konstrukcí, ke kterým jsou stroje připojeny přímo pomocí šroubových spojů. Tato část ISO 18312 stanovuje metodu hodnocení emitovaných složek vibračního výkonu v šesti stupních volnosti kartézského souřadného systému v každém spoji, tj. tři translační a tři rotační složky. Vibrační výkon je určen zpracováním signálů od snímačů síly a rychlosti (nebo zrychlení) připevněných na šroubových spojích při uvažovaných provozních podmínkách. Tato metoda je použitelná u strojů za předpokladu, že jejich vibrace lze charakterizovat jako stacionární náhodný proces. Složky emitovaného vibračního výkonu ve frekvenční oblasti se získají výpočtem vzájemného spektra dvojic naměřené síly a rychlosti v daném úzkém pásmu v každém šroubovém spoji. Tato přímá metoda předpokládá, že nosné konstrukce jsou adekvátně tuhé a tudíž není aplikovatelná na případy, kdy základ nebo nosné konstrukce jsou pružné, které potenciálně mohou přijít do stavu rezonance v uvažovaném frekvenčním rozsahu. Praktické frekvenční meze metody jsou stanoveny v této části ISO 18312. Tuto část ISO 18312 lze použít v provozních podmínkách pro: a) specifikaci emise vibračního výkonu strojů na (šroubových) spojích; b) zjištění závažnosti vibračního výkonu; c) řešení diagnostických problémů; d) plánování opatření pro řízení vibrací.