ČSN ISO 18437-5

ČSN ISO 18437-5 uvádí dvě metody určování hodnoty Poissonova poměru a/nebo Youngova modulu u izotropních viskoelastických nebo póroelastických materiálů; tyto metody lze používat v počítačových programech využívajících lineární metodu konečných prvků (MKP) nebo jiné numerické přístupy k vibračním nebo akustickým problémům ve viskoelastických konstrukcích se složitou geometrií. Metody jsou založeny na porovnání mezi měřeními charakteristik síla-deformace nebo tuhosti oboustranně přilepených vzorků kotoučovitého tvaru a výpočty MKP provedenými jako funkce Poissonova poměru za stejných okrajových podmínek. Volba mezi měřicí metodou s jedním nebo se dvěma vzorky závisí na tom, zda se má stanovit jen Poissonův poměr, nebo také Youngův modul. Uvedené materiály se někdy uvažují jako nestlačitelné a někdy mají nelineární vlastnosti, zvláště při velkých statických deformacích. Pro řešení takovýchto problémů je k dispozici mnoho komerčních programů. Tato část normy ISO 18437 se těchto případů netýká; zde se uvažují jen malé deformace vyskytující se u typických vibračních problémů, a proto jsou přiměřené a vhodnější programy s lineární MKP. Pro účely této části normy ISO 18437 a v rámci ISO/TC 108 se výraz dynamické mechanické vlastnosti vztahuje na stanovení základních elastických vlastností, například komplexního Youngova modulu a Poissonova poměru, jako funkce teploty a frekvence. Tato část ISO 18437 je použitelná pro tlumicí materiály užívané v izolátorech vibrací ke zmenšení: a) přenosu vibrací slyšitelných frekvencí na konstrukci, která například vyzařuje zvuk přenášený tekutinou (vzduchem, konstrukcí nebo jinak); b) přenosu nízkofrekvenčních vibrací, které mohou například působit na lidi nebo způsobit poškození konstrukcí nebo zařízení, jsou-li vibrace příliš silné.