ČSN ISO 9359

Norma obsahuje ISO 9359:1989. Specifikuje metodu pro posouzení jistých hledisek kvality venkovního ovzduší pomocí kvantilů a středních hodnot pomocí principu stratifikovaného vzorkování. Metoda záleží v odhadu kvantilů a středních hodnot rozdělení četnosti měření znaků kvality venkovního ovzduší. Použití této metody pro odhad středních hodnot je však omezeno na případy, kdy lze učinit určité předpoklady o rozdělení četností znaku kvality venkovního ovzduší z dřívějších znalostí, nebo kdy je k dispozici dostatečný počet statisticky nezávislých měření (viz /ČSN/ ISO 2854 a /ČSN/ ISO 2602). Výsledky mohou být použity k posouzení kvality ovzduší během období průzkumných měření. (Pro stanovení délky tohoto období viz též ISO 7168 - do 1.5.1997 v ČR nezavedena). Na základě informací o dlouhodobém výskytu různých strat lze pomocí stejného souboru údajů získat i posouzení za delší období. I když meteorologické podmínky mají výrazný vliv na koncentraci a rozdělení látek znečišťujících ovzduší, stratifikované vzorkování umožňuje získat výsledky, které jsou nezávislé na skutečných meteorologických podmínkách existujících v časovém období měření a které mají platnost pro delší období. Norma obsahuje Přílohu A s matematickými rovnicemi a Přílohu B s příklady použití. ČSN ISO 9359 (83 5021) byla vydána v březnu 1997.